Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kultura a výlety do okolí

24. 3. 2015

Turistické zajímavosti ve městě Český Krumlov
 

Zapsání Českého Krumlova na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO bylo bezesporu zlomovým okamžikem v novodobé historii města. Sám akt zapsání města na seznam byl významným signálem celému kulturnímu světu o tom, že na jihu Čech se nachází cosi unikátního. Město, kdysi sídlo šlechtických rodů Rožmberků, Eggenberků i Schwarzenberků, se ovšem v té době již dostávalo do povědomí turistické veřejnosti především návštěvou španělské princezny Kristiny a následníka britského trůnu, prince Charlese. Po roce 1992 byla ve vedení města přijata filosofie hovořící o vybudování kulturně kongresového centra a tím vlastně byla potvrzena základní orientace města na turistický ruch.

Dnešní město Český Krumlov vítá rok co rok kolem jednoho miliónu návštěvníků, kterým nabízí více než 400 kulturních pořadů ročně. Kromě dnes již uznávaných hudebních festivalů nabízí dále například Egon Schiele Art Centrum, aktivity Agentury českého keramického designu, unikátní zámecké divadlo a v neposlední řadě i neobyčejně zajímavou městskou zástavbu, kde každý ze stovek jednotlivých domů dýchá svou bohatou historií. Sociologické průzkumy potvrzují, že návštěvník se do města opakovaně vrací, protože není možné při jedné návštěvě absorbovat vše, co v oblasti historie i kultury město nabízí. Součástí dnešního věhlasu Českého Krumlova jsou zcela jistě i návštěvy představitelů evropských královských rodů či řada mezinárodních kongresů a seminářů.

Město se neuzavírá samo do sebe a své slavné minulosti. Dnešek ve městě představuje např. Centrum pro atlantickou spolupráci a řada dalších aktivit směřujících do světa. Tam míří i Český Krumlov, který doslova den ze dne zlepšuje služby turistům tak, aby v klidu mohli vychutnat neopakovatelnou atmosféru města, ve kterém se dnes dokonale doplňuje historie se současností.

Turistické zajímavosti ve městě České Budějovice

Klenotem Českých Budějovic je historické jádro – městská památková rezervace s množstvím  cenných církevních i světských staveb, s gotickými, renesančními a hlavně pak barokními domy, s  unikátně zachovaným podloubím podél ulic České, Krajinské, Plachého, Kněžské, Dr. Stejskala i      kolem celého náměstí.

Procházku nejlépe začneme v samotném srdci Českých Budějovic, na náměstí Přemysla Otakara II. Jedno z největších náměstí střední Evropy tvoří téměř dokonalý čtverec o rozměrech 133 x 133 m. Původně se nazývalo prostě "Náměstí" nebo "Rynek" a sloužilo již od založení města jako základní orientační bod, místo pro konání trhů, světských i církevních slavností, poprav a podobně.

Nejnápadnějším objektem celého prostoru je barokní radnice, postavená mezi lety 1727–1730 podle plánů schwarzenberského knížecího stavitele Antonia Erharda Martinelliho na místě starší renesanční radnice a dvou sousedních domů. V její výstavnosti se odráží tehdejší hospodářský rozmach města i svrchovaná moc městské samosprávy uvnitř hradeb. Rozložitá fasáda nese nad prostředním oknem českobudějovický městský znak, obklopený zemskými znaky Moravy, Čech a Slezska, po stranách pak antické motivy se znázorněním důležitých měšťanských ctností - statečnosti a věrnosti.
Z lucerny na střeše prostřední věže hraje kolemjdoucím každou hodinu zvonkohra s 18 zvonky, zavěšenými roku 1995.
Nejzajímavější součástí radničního interiéru je representativní obřadní síň s nástropní freskou od Jana Adama Schöpfa z roku 1730, která představuje Šalamounův soud. Pamětní deska, osazená na průčelí radnice, je dílem sochaře Jana Vítězslava Duška z roku 1935 a připomíná návštěvu presidenta T. G. Masaryka 20. prosince 1918 při návratu z emigrace.

Černá věž

Nepřehlédnutelná dominanta města byla se svými 72 metry do nedávné doby nejvyšší stavbou ve městě. V minulosti sloužila jako zvonice a hláska. Z jejího ochozu je nádherný výhled na celé Budějovice a nejbližší okolí. Věž má celkem 5 zvonů z nichž největší má jméno Bumerin (r. 1723 – hmotnost necelé 3,5 t) a nejmladší Budvar (r.1995) V těsném sousedství se nachází barokní chrám sv. Mikuláše ze 17. století.

Stavba Černé věže proběhla v létech 1549-1577. Renesanční věž plnila úlohu strážní věže a zvonice. Stavbu řídili italští stavitelé (H. Spart, Lorenz, F. Fogarell) Celková výška věže je 71,9 m. Uvnitř věže se nachází 5 zvonů, největší z nich je Bumerin (rok 1723, hmotnost 3429 kg). Další zvony jsou Marta, Oktáva, Maria a nejmladší je Budvar (rok 1995, hmotnost 1100 kg), který zvoní denně poledne. Ve výšce ochozu je hodinový stroj (rok 1892). Po vystoupání 225 schodů je z výšky 45,67 m nádherný pohled na České Budějovice a okolí.

Otevírací doba:

IV. – VI   10:00 – 18:00 (mimo pondělí) 
VII. – VIII.  10:00 – 18:00 (denně)
IX. – X.  10:00 – 18:00 (mimo pondělí)

Tel: +420 386 352 508

Piaristické náměstí

Působivé historické zákoutí, kde stojí nejstarší budovy města, dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie z roku 1265 – nejstarší dochovaná památka města, k němuž z druhé strany přiléhá takzvaná Bílá věž a architektonicky pozoruhodnábývalázbrojnice a solnice.

Panská ulice

 V malebné ulici se kromě spousty měšťanských domů vzácně zachoval i gotickým srub z 15. století. Na konci této ulice se tyčí Rabenštejnská věž ze 14. století, která byla součástí původního opevnění města. Další části městských hradeb naleznete podél slepého ramene Malše. Nábřeží lemuje bývala parkánová hradba s polygonální baštou v sousedství dominikánského kláštera a polokruhovou baštou Otakarka naproti Sokolskému ostrovu. Vedle Otakarky se za parkánovou zdí skrývá romantická biskupská zahrada vzniknuvší v místě bývalého parkánu. Poslední dochovalou částí opevnění je hradební věž Železná panna, která údajně sloužila jako mučírna.

Turistické zajímavosti ve městě Hluboká nad Vltavou

Hlavní dominantou obce je místní zámek Hluboká nad Vltavou. Neméně významnou pamětihodností je barokní lovecký zámek Ohrada. V obci se nachází také několik kostelů např. sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince.

Zámek Hluboká nad Vltavou

Ve 13. století stál v místech dnešního zámku raně gotický hrad, opora královské moci na jihu Čech. Přirozenou ochranu mu poskytovaly strmé srázy na západní, jižní a východní straně a ve skále vytesaný příkop na severu, kde se tyčila válcová věž. Po smrti Přemysla Otakara II. ovládli Hlubokou Vítkovci, avšak již v roce 1290 ji po obléhání získal král Václav II. Jan Lucemburský hrad zastavil, za Karla IV. opět patřil koruně. Později se zástavním držitelem stal Vilém z Pernštejna, který na hlubockém panství zakládal rybníky, v roce 1561 tu žili páni z Hradce. Za Adama z Hradce přestavěl v 80. letech 16. století Baltazar Maggi z Arogna hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře připadl jako konfiskát Baltazaru Marradasovi. V letech 1721–1728 Schwarzenberkové, jimž Hluboká patřila od roku 1661, přestavěli zámek barokně podle návrhu P. I. Bayera a A. E. Martinelliho. Pronikavou změnu přinesla romantická přestavba z let 1841–1871 ve stylu anglické windsorské gotiky. Projektoval ji arch. Fr. Beer, od roku 1861 v práci pokračoval F. D. Deworetzký. Tuto podobu si Hluboká uchovala dodnes.

Impozantní zámek stojí na půdorysu nepravidelného protáhlého pětiúhelníku, zámecké budovy obklopují malé a velké nádvoří. Vstupní průčelí má vzhled trojbokého čela. Z jeho střední části vybíhá vstupní věž, úhlová nároží tvoří osmiboké věžice a věže. Zámku dominuje vysoká věž, nahoře ustupující. Pitoresknost vzhledu zámeckých staveb zvyšují různé arkýře na krakorcích, opěrné pilíře s fiálami, ochozy, cimbuří, střílny, chrliče a jiné detaily gotických forem.

Bezbariérový přístup do zámku a parku.

http://www.zamek-hluboka.eu

Barokní lovecký zámek Ohrada

Podnětem k výstavbě zámku byla dobová záliba v lovu s možnostmi jeho několikadenního trvání, zajištění pohodlného ubytování přímo v oboře a touha bohatých Schwarzenberků po reprezentaci. Stavbou loveckého zámku byl pověřen knížecí stavitel P. I. Bayer, který zhotovil i jeho plány. Se stavbou se započalo v roce 1708; nejdříve vznikly pobočné budovy, maštale, byt pro myslivce, psinec. Roku 1709 položen základní kámen, za čtyři roky byl zámek zhruba hotov. Nikdy nebyl trvale obýván, ožíval hosty jen v době honů.

V roce 1842 z podnětu nadlesního Václava Špatného, z jeho sbírek, bylo na zámku založeno Lesní a lovecké muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Původní sbírky se postupně rozšiřovaly a k loveckým trofejím a preparátům zvěře přibývaly sbírky loveckých zbraní, vznikla sbírka ornitologická, entomologická, herbáře, sbírky lesnické a rybářské. Jednopatrový zámek s polopatrem a pavilónovými křídly obklopuje s navazujícími účelovými a hospodářskými budovami čtvercový dvůr. Má střední průčelní rizalit a představěný portikus s balkónem. Při zámku je ještě jeden dvůr, kde bývaly pořádány štvanice býků a černé zvěře. V ose zámeckého přízemí je rozlehlý vestibul. Před zámeckým průčelím dvě sousoší psovodů od sochaře Fr. Maudra z konce 19. století. Ve vstupním prostoru zámku je instalován výběr výřezů našich dřevin. V dalších sálech expozice vývoje myslivosti u nás, původní srstnatá zvěř našich lesů, původní pernatá zvěř, zavádění cizích druhů zvěře, péče o zvěř apod. Ve středu 1. patra je rozměrný a vysoký sál s nástropní freskou J. J. Werla z roku 1715 s námětem báje o bohyni lovu Dianě. Parohový nábytek s řezbami loveckých výjevů z počátku 19. století. Je tu expozice českého loveckého puškařství. V zámecké kapli freska rovněž od J. J. Werla z roku 1715.

Při zámku je menší zoologická zahrada s převážně naší zvěří, více viz oddíl Současnost.

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel byl založen v roce 1845. Protože stavba rychle rostla, mohlo již 2. září 1846 dojít k zavěšení zvonů přenesených ze zámecké kaple a následujícího dne k prvnímu zvonění. Svěcení provedl za velké slávy 16. května 1847 kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu. Kostel byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, patronu schwarzenberského rodu, a 16. května se od té doby každoročně slaví v Hluboké nad Vltavou svatojánská pouť.

Židovský hřbitov

Hřbitov byl založen v polovině 18. století a rozšířen ve 2. polovině 19. století. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1750, pohřby se zde konaly do roku 1941. Za nacistické okupace byl hřbitov poškozen. Hřbitov s cennými náhrobky barokního a klasicistního typu.

Ve městě Hluboká nad Vltavou se nachází i další kulturní a historické památky:

– venkovská usedlost - bašta u rybníka Bezdrev,

– zemědělský dvůr Vondrov,

– kaplička U Rocha,

– socha sv. Jana Nepomuckého,

– sýpka na Tyršově ulici.

Turistické zajímavosti ve městě Nové Hrady

Hlavními dominantami obce jsou zámek Nové hrady, hrad Nové hrady, klášter Božího Milosrdenství Rodiny Panny Marie, kostel sv. Petra a Pavla a tvrz Cuknštejn.

Klášter Božího Milosrdenství Rodiny Panny Marie:

Klášter servitů. Klášter servitů u kostela sv. Petra a Pavla, založil roku 1677 majitel panství hrabě F. Buquoy jako poděkování Panně Marii za uzdravení z těžkého zranění v bitvě s Turky. Po roce 1990 obnoven především díky darům z Rakouska.

Zámek Nové Hrady:

Ve druhé polovině 18.století přestala Rezidence, sídlo Buquoyů, vyhovovat požadavkům na reprezentaci, a tak se tehdejší majoritní pán Jan Nepomuk Buquoy začíná vážně zabývat myšlenkou stavby reprezentativního zámku. Finanční rozvaha je vypracována již v roce 1768, ale až roku 1794 vzniká první projekt. Jako staveniště je vybrána někdejší Panská zahrada na okraji města. Stavbu zahajuje roku 1801 architekt Franz Werschafeld, inspirován údajně francouzskými plány. Stavba je dokončena v roce 1806 vdovou po hraběti Terezií Buquoyovou. Významnějších stavebních úprav se pak zámek dočkal v polovině 19.stol.. Tehdy nový dědic fideikomisu Jiří Jan Jindřich Buquoy nechal zbourat ionský portikus na straně do města, přistavět reprezentativní schodiště na straně do zahrady a vybudovat pavilony zakončující boční křídla zámku.

Empírová trojkřídlá dvoupatrová stavba s jednopatrovými přístavky při bočních křídlech z let 1802-10 se stala sídlem rodu Buquoyů až do r. 1945. V přízemí byly kuchyňské místnosti a byty služebnictva, v prvním patře společenské místnosti, hraběcí pokoje a ve druhém patře pokoje pro hosty. Interiéry byly zařízeny rokokovým a empírovým nábytkem, rytinami, loveckými trofejemi, obrazy. Velice zajímavý je okrouhlý salón zvaný „modrý". Je to dvě patra vysoká místnost, která má připomínat polní stan z dob největších úspěchů předků. Proto je zakryta bělomodrým pruhovaným plátnem. Za zmínku určitě stojí i divadelní sál s hledištěm pro 120 osob. Patří mezi tři poslední existující empírová divadla v České republice.V 19.stol. k zámeckému průčelí přibylo kamenné schodiště s terasou a zimní zahrada.

K zámku přiléhá i rozlehlý park s jezírkem. V 19.stol. k němu náležela i malá tzv. skotská vesnička ve s perníkovou chaloupkou, poustevnou a mnoho dalšími lidovými stavbami, která sloužila k radovánkám šlechty.

Jeho historie není spjata jen s rodem Buquoů, ale v době občanské války v Řecku tu našly domov tzv. „řecké děti", později sloužily jeho prostory střední zemědělské škole a v současné době je sídlem Akademického a univerzitního centra.

Tvrz Cuknštejn:

Jihozápadně od Nových Hradů stojí pozdně gotická tvrz Cuknštejn na vyvýšenině nad řekou Stropnicí na konci Terčina Údolí. Jedná se o jedno z nejzachovalejších vladyckých sídel v Českých zemích. Z větší části je v původní podobě jako vzácný doklad přechodového článku mezi zemanskou tvrzí a panským hradem, s osmibokou věží, čtvercovým dvorem i pavlačemi zdobenými arkádami.

První zmínka pochází z r. 1491, ale podle archeologických nálezů je starší. Za Českého stavovského povstání, po smrti majitele tvrze, byl hrádek r.1619 zabrán, vydrancován a zpustošen císařskými vojsky. O necelý rok později jej daroval císař Ferdinand II. hraběti a císařskému generálovu Karlu Bonaventurovi Buquoyovi jako součást novohradského panství. V současné době vlastní tvrz soukromý majitel, který ji postupně rekonstruuje a při této příležitosti jsou objevovány další významné archeologické detaily.

Hrad Nové hrady

Gotický hrad Nové Hrady byl založen na skalnatém výběžku s mohutným příkopem jako pomezní hrad, který měl chránit Českou stezku z Čech do Rakouska. Prvním známým majitelem byl Ojíř ze Svin (1279). Z dalších majitelů je nutno jmenovat významný jihočeský rod Rožmberků, který dosáhl jeho propuštění z manství r. 1491. Za husitských válek byl stejně jako město vypálen, další pohroma ho postihla r.1573, kdy byl zpustošen výbuchem střelného prachu, uskladněného ve velké válcové věži uprostřed nádvoří, do níž uhodil blesk. Další škody napáchalo zemětřesení v r.1590. Důkladně byl hrad opraven za Petra Voka z Rožmberka. Po vymření rodu Rožmberků zdědili jejich majetek Švamberkové. Za stavovského povstání byl obléhán a dobyt generálem Karlem Bonaventurou Buquoyem, který ho spolu s městem získal jako náhradu za válečné služby. Téměř hned se začal hrad barokně opravovat do dnešní podoby. Vrchnost v něm již nebydlela, sloužil jako sídlo hraběcí lesní správy a úřednické byty. Narodil se tu např. slavný lékař a profesor vídeňské univerzity Johann Oppolzer.

Hrad má oválnou dispozici s částí opevnění z 15.stol., které je na obou koncích uzavřeno branami. Zachovalá je východní hranolová věž, severní hradní křídlo, západní křídlo. Expozici rekonstruovaného hradu tvoří obrazová galerie, sbírka rodových portrétů, expozice historického empírového nábytku, lovecké zbraně, trofeje a bohatá sbírka unikátního černého skla - hyalitu.

Tvrz Žumberk:

Tvrz se nachází nedaleko Nových Hradů. Tvrz prošla v posledních let rekonstrukcí a její celkový vzhled s několika baštami a opevněním stojí vskutku za pohled. v tvrzi se nachází převážně lidový nábytek a jsou zde pořádány pravidelné prohlídky.

Turistické zajímavosti ve městě Třeboň

Historické jádro města Třeboň je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nachází se zde množství vzácných památek, mezi něž se řadí budova radnice, zámek, pivovar, Mariánský sloup, Budějovická brána, Hradecká brána, Schwarzenberská hrobka či bývalý augustiniánský klášter.

Radnice

Nejvýznamnějším objektem na náměstí je stará radnice. Roku 1562 koupila obec dva shořelé sousední domy a dala je následujícího roku přestavět Vlachem Jakubem Cornbellem na radnici, která při prvním úředním číslování domů roku 1770 obdržela číslo1. Podloubí nové radnice se otvíralo do náměstí třemi polokruhovými arkádami o mohutných pilířích, kterým nad jediným patrem budovy odpovídaly tři štíty. S přispěním císaře Ferdinanda III. Byla k radnici roku 1638 přistavěna masivní čtyřboká, 31 metrů vysoká čtyřetážová věž s ochozem, hodinami a cibulovitou střechou s lucernou. Věž od té doby tvořila vedle kostelní věře druhou dominantu města. Roku 1742 bylo průčelí budovy ozdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Při přestavbě roku 1819 byl radniční dům zvýšen o druhé patro.

Zámek

Neodmyslitelnou součástí Třeboně je honosný renesanční zámek, rozkládající se na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech stával nejdříve panský dvorec, změněný na tvrz a později kamenný hrádek, zmiňovaný poprvé roku 1374. Nedlouho předtím koupili Třeboň Rožmberkové, kteří městu a jeho širokému okolí dopřáli náležitý rozvoj. Opevněné město dvakrát obléhali husité, naštěstí neúspěšně. V 16. století bylo Třeboňsko nejvýnosnější částí rožmberského dominia.
Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i hrad. Vilém z Rožmberka proto pověřil Vlachy Jana a Antonia Ericery náročnými přestavbami starých budov na renesanční zámek. Tuto proměnu dokončil v době Petra Voka další významný architekt Dominik Cometa. Po smrti posledního Rožmberka (1611) zdědili zámek Švamberkové, kteří přišli o většinu majetku po osudové bitvě na Bílé hoře. Třeboňské panství daroval císař Ferdinand II. Ssvé vlastní rodině, ale o snadno nabytý majetek nikdo nepečoval a záchranou pro zámek je až přechod do rukou starobylého německého rodu Schwarzenbergů, kteří jej získali v roce 1660. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Počátkem dvacátých let, po první pozemkové reformě, Schwarzenbergové zámek opustili a poté sloužil po několik let jako hotelové zařízení. Po válce v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn.
http://www.zamek-trebon.eu

Pivovar

Při jižní straně centra města se nachází areál třeboňského pivovaru s honosnými budovami, pocházejícími většinou z druhé poloviny 19. století. Průčelí pivovaru tvoří východní stranu Trocnovského náměstí. V těchto místech nechal Petr Vok z Rožmberka vystavět v letech 1606–1608 zbrojnici. V letech 1699–1723 byla zbrojnice přestavěna na panský pivovar podle projektu schwarzenberského stavitele Jakuba de Maggi a za dozoru a spolupráce jeho syna Jana a posléze Pavla Ignáce Bayera, nového knížecího stavitele. Postupem doby však pivovar přestával stačit poptávce po svém produktu, takže jej majitelé opakovaně rozšiřovali do nynější velikosti a podoby. Pivo Regent se vaří tradiční technologií, k výrobě se používá výhradně přírodních surovin.

Mariánský sloup

Vedle kašny stojí barokní Mariánský sloup, který je dílem českobudějovického kameníka Leopolda Hubera. Na náklady měšťanů Jana a Alžběty Pilsových byla roku 1780 zhotovena socha Panny Marie na štíhlém jehlanu, jenž spočívá na masivním trojbokém podstavci se sochami sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty. Některé prvky sousoší náleží ke klasicismu.

Bývalý augustiniánský klášter

Bývalý augustiniánský klášter je perlou jihočeské gotiky. Klášter, založený Rožmberky v roce 1367, poznamenal dějiny města a zařadil se k předním centrům vzdělanosti a umělecké tvorby na českém jihu. Souboru budov dominuje kostel sv. Jiljí s vysokou věží. Na jižní straně nádvoří, rozkládajícího se před konventem, postavil Petr z Rožmberka dům s kaplí v patře, která svým tělem vybočovala do dvora. Byla zasvěcena sv. Vincenci a je připomínána již v roce 1380. Ostatní budovy na nádvoří kláštera jsou převážně z období nového rozkvětu kláštera v 18. století. Kašna uprostřed nádvoří pochází z konce 17. století. Zrušení kláštera v roce 1785 ukončilo dobu jeho opětného vzestupu.

Schwarzenberská hrobka

je hrobka rodu Schwarzenbergů v Domaníně – v třeboňském parku jihovýchodně od rybníka Svět, necelé 2 km od třeboňského Masarykova náměstí. Založil ji Jan Adolf II. Schwarzenberg na podnět své manželky Eleonory Schwarzenbergové, rozené z Liechtensteinu. Stavba začala roku 1874 a byla dokončena roku 1877. V hrobce je uloženo 26 rakví.
Samotná hrobka se nachází pod hladinou rybníka Svět, a proto je kolem ní vzduchovýkanál široký 60 cm a hluboký 2 m. Má podle tehdejších předpisů vlastní vchod, malá neprůhledná okna a vnitřní cirkulaci vzduchu.

 

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ TRHOSVINSKA

CYKLOTURISTICKÉ TRASY

KAM NA KOLE

NOVOHRADSKÉ HORY

SLEPIČÍ HORY

TRHOVÉ SVINY